Křečík džungarský

Křečík džungarský (Phodopus sungorus, Pallas, 1773) je malý hlodavec pocházející původně ze stepí jižní a střední Sibiře. Je zajímavý neobvyklým chováním samce, který asistuje samičce při porodu a pomáhá jí starat se o mláďata.

Potrava

Asi nejjednodušší je kupovat už připravené směsi pro hlodavce (nemusí to být směsi speciálně pro křečíky), ale křečci potřebují i živočišné bílkoviny, mohou se tedy přidat například kvalitní kočičí granule (v menším množství) nebo kousek nesoleného a nekořeněného masa, které doplníme čerstvou zeleninou nebo ovocem. Ovoce je třeba dávat jen přiměřeně vzhledem k podílu cukru. Není vhodné krmit křečíka větším množstvím slunečnicových semen anebo ořechů, protože tato semena obsahují větší množství tuku. Zoubky si dobře obrušují a zároveň si pochutnají na tvrdém chlebu nebo knackebrotu. Lze jim natrhat pampeliškové listy, jitrocel, jetel. Rádi si pochutnají i na šešulkách kokošky pastuší tobolky. Lahůdkou je pro ně drobný hmyz, zejména mouční červi, cvrčci a sarančata, která je možné v létě nachytat na většině luk. Křečci jsou někdy vybíraví. Rostliny není vhodné trhat u silnic nebo tam, kde lidé často venčí psy. Pokud není jiná možnost, je třeba je alespoň umýt.

Obydlí

Pro křečíka je vhodné terárium nebo plastbox. Lepší jsou uzavřené plastboxy nebo vyšší terária, protože křečík dokáže z nižšího neuzavřeného (např. pletivem) příbytku utéct. Nevhodné jsou např. jakékoliv krabice, ze kterých se může křečík prokousat ven.Dno obydlí by mělo být pokryté hoblinami (dostatečně velkými, aby je nevdechoval). Vhodné je i trochu sena a papírové ubrousky, kterými si pak sám vystele domeček. Úkryt (domeček), ve kterém bude spát, lze vyrobit ze skořápky z kokosového ořechu. Velmi rádi se také křečíci "koupou" v misce naplněné pískem pro činčily. To také zvyšuje kvalitu srsti.Nesmí chybět miska s jídlem, napáječka, kousek dřeva na hryzání (nejlépe z ovocného stromu, ale ne z peckovin, jehličnanů, dubu) a nějaké prolézačky na hraní (rulička od toaletního papíru, krabička s otvory ap.).Je třeba dát pozor na nebezpečí, která křečíkovi v domácím prostředí hrozí. Zejména pády z výšek (rádi lezou na všechno v dosahu), elektrické kabely, jedovaté rostliny a lahve s chemickými přípravky.

Obsah klece

  • Klec pro křečíka džungarského by měla obsahovat domeček, napáječku, misku, kolo na běhání a minimálně jedno patro navíc.
  • Domeček ke schování a spaní, může mu sloužit i jako spižírna. Otvor by měl být jen jeden kulatý a průměr by měl být velký asi 3,5 cm.
  • Napáječka k napití. Kdyby měl misku s vodou snadno jí
  • může zvrhnout a mohlo by dojít k znečištění podestýlky. Některé křečíky je však nutno naučit pít dotekem koncem napáječky křečíkovy tlamičky, aby vytekla voda. Hlavně mláďata.

    • Misku na jídlo.
    • Kolo na běhání k proběhnutí. Ale pozor, křeček se může stát závislým na běhání bez cíle, což může později vést k úplnému vyčerpání a nakonec k smrti.[zdroj?]
    • Patro navíc, aby křečík měl klec prostornější.
    • Materiál na hnízdo (buničina, neparfémované papírové kapesníčky, toaletní papír), hodně materiálu potřebuje březí samice.
    • koupací písek pro činčily - křeček si v něm očistí srst

    Křečík džungarský se dožívá 2 až 3 roky v zajetí, mimo zajetí méně. Má zavalité tělo většinou zbarvené šedě s tmavým pruhem na zádech, spodek těla je světle šedý až bílý. Zabarvení srsti je různé v závislosti na ročním období. V letním období je zabarvení srsti převážně tmavší. Naopak v zimním období je světlejší, až bílé, s hůře rozeznatelným pruhem na zádech. Čím drsnější prostředí, tím je změna během ročního období výraznější. Tělo má dlouhé 65-102 mm a váží 30-55 g. Ocásek má maličký, od 2 do 4 mm.